1. díl, úvod

 Jelikož se zajímám o kytovce, rozhodl jsem se, že napíšu seriál o kytovcích. Nejprve napíšu o obecné části a poté o druzích kytovců.

Řád kytovci (Catacea) jsou mořští savci. Rozdělují se na 2 podřády. Na kosticovce (Misticeti), což jsou plejtváci, velryby, plejtvákovci, velrybky a keporkaci a na ozubení (Odontoceti), což jsou delfínovci, narvalové, delfíni, běluhy, plískavice, orcely, elektry, ferezy, kosatky, kulohlavci, sviňuchy, vorvaňovci, vorvani a kogie. Kytovci mají velice odlišné tvary. V délce např. delfíni – cca. 1 m a plejtvák obrovský – 25 m. Někteří kytovci jsou dlouzí a štíhlí a někteří jsou zavalití a mohutní. Některé druhy mají obrovské hřbetní ploutve a některé zase nemají žádné. Někteří jsou velice zabarvení, někteří jsou zase zcela nenápadní. Kytovci se nejspíše vyvinuli ze sudokopytníků. 1. podobní byli prakytovci či archeoceti (Archeoceti). Objevili se asi před 50 milióny lety. Žili v mělkých vodách. Vymřeli asi před 30 milióny lety. Kytovci obyčejně rodí na 1 porod 1 mládě. Rodí se těsně pod hladinou vody. Mládě je ještě nemotorné, tudíž mu musí s pohybem nahoru k nádechu pomáhat matka. Kytovci se na 1. pohled podobají žralokům. Velký rozpoznávací znak je, že ryby a paryby pohybují ocasem zprava doleva a obráceně, zato kytovci pohybují ocasem nahoru dolu a obráceně. Největší kytovci se živí hejny malých ryb a krillem a ty menší (delfíni a sviňuchy) se živí rybami či olihněmi.